Jak je to možné?! Píše o tom aktuálně Jiří Peterka na Lupě:
Podle ČTÚ telefonujeme levně, naše peněženky nesouhlasí!

Nejde ale jen o ceny

Jde taky o služby a technologie. Reálně zaostáváme zejména v pokrytí moderním mobilním připojením k internetu a datovými limity (reklamy operátorů o tomto přímo lžou). Nabídka tarifů se obměňuje, ale nezlevňuje. Vánoční akce jsou k smíchu. Ono se pak ani nedá divit nadprůměrné výšce marží, které inkasují zdejší operátoři.

Silný zážitek pro neznalé jsou informace a srovnání zahraniční nabídky s místní (dokonce často společností se stejnou značkou), které lze nalézt ve Facebook skupině Nechceme předražené mobilní volání a služby.

Kdo za to může?

Co třeba Pavel Dvořák, předseda Rady ČTÚ, který je v křesle asi 5 let? Neměla by konečně padnout jeho hlava? Je čas napsat ministru průmyslu a pak možná premiérovi, že úřad nefunguje dobře a tím poškozuje konkurenceschopnost ČR.

Za bezzubost a neschopnost všechna pochybení úřadu vybírám nulovou podporu vstupu virtuálních operátorů do místních sítí.

Můžeme si za to sami!

Víte, že firemní zákazníci mají bez problému mnohem menší ceny (a to klidně i&pro rodinné příslušníky zaměstnanců)? Že by stejnou nabídku mohli poskytnout virtuální operátoři (a to pro všechny, nejen pro ty s kartičkou do Makra).

Nebuďme jako zákazníci konzervativní a vyžadujme lepší nabídku od konkurence a měňme operátory. A banky, dodavatele energií, pojištění, …

Nemělo by se to s tou technikou přehánět…

Once or twice or maybe three times a day I connect and transfer mail in and out. – Richard Stallman

I did most of the important work in my career to date using crappy old equipment. – Jeffrey Zeldman

I carry a paper notebook and pen with me everywhere. – John Gruber

There’s other stuff that got installed by default, but I’m not attached to it, I rarely use it, and I don’t remember what it’s called. – Mark Pilgrim, je nejdelší, ale stojí za přečtení!

…a pokud přehánět, tak z dobrého důvodu

My dream setup would likely be similar to what I have now, but completely wireless. … But reconnecting/syncing is so last century, isn’t it? – Dan Cederholm

I find it much more fluid to „switch“ between windows just by moving my eyes, rather than juggling them with the keyboard and mouse. – Joe Hewitt o svých dvou 30palcových displejích

I also play some computer games, but that’s one the side, except for the fact that new user interface ideas are sometimes to be found in games. – Jakob Nielsen o své zálibě ve hraní her (spíše na PC než Wii)

Doufám, že citacemi, které jsem si ani nedovolil překládat, nezasahuju do díla. Rozhovory jsou zveřejněny pod BY-ND licencí.

Moderní pohled je, že vyhovět opravdu všem je prakticky nemožné, z toho plyne aktuální definice přístupnosti:

Za přístupný web lze dnes považovat takový web, který bude návštěvník s těžkým zdravotním postižením schopen i přes svůj zdravotní handicap, za pomoci prostředků, které má k dispozici, a způsobem, který mu vyhovuje, efektivně používat a dosáhnout svého cíle.

Uživatel by měl stát ve středu zájmu, pravidla se mu přizpůsobovat. Přístupnost už není černo-bílá, není jednoznačné, že něco 100% vyhovuje nebo naopak. Nepostupuje se už jen podle kontrolního checklistu, přístupnost se testuje s handicapovanými uživateli.

WCAG 2.0

Přečtěte si český překlad WCAG 2.0. Doporučení nejsou platná jen pro webové stránky.

Mýty o přístupnosti

• Nevidomí nepoužívají internet — naopak, je to pro ně jedinečný nástroj (stejně jako pro zdravé) | Zdeněk Rybák: Jak mi internet získal respekt
• Přístupnost je jen pro handicapované — naopak, přesahuje rámec zdrav. postižení, přesahuje do použitelnosti, pomáhá každému | např. na dotykovém displeji je svázání popisku a formulářového prvku velká pomoc, nemusím trefovat malý checkbox
• Stránka přístupná buď je nebo není — kéž by to bylo tak jasné, na řadu otázek není snadné odpovědět | příklad s popiskem grafu, kdy stačí dát vedle tabulku zdrojových dat, nemusí se převyprávět (pracně, do alternativního popisu)
• Přístupnost je exaktní věda — preference uživatelů a vývoj technologií jsou proměnné, které brání jen formálnímu pohledu (auditu), je nutné kombinovat ho s reálným uživatelským testováním
• JavaScript je špatný — nemusí být, reálně handicapovaní pracují se zapnutým JS a CSS (!) | Martin Hassman, 11/2008: Tak nám zpřístupnili JavaScript
• Textová verze vše vyřeší — není to pravda, je to jen bonus, po kterém handicapovaní nepátrají, často tam totiž bývá jen část obsahu, což je odrazuje.
• Nevalidní kód = nepřístupný web — už dlouho ne, asistivní technologie se se špatným kódem dokáží vyrovnat
• Soulad s některou metodikou je dostačující — ne, jsou to jen vodítka a pomocníci, ne soudci

Zpřístupnění dynamických aplikací

Viz seriál na Zdrojáku Přístupnost dynamických webových aplikací. Hlavní problémy, které se snaží řešit WAI-ARIA:

• nahrazení jen části stránky je „neviditelné“
• ovladatelnost z klávesnice
• rozdělení rozhraní aplikace na části (std. řešeno skrytými nadpisy, kde je nebezpečí vynechání některého a tedy pomíchání obsahu)

Z diskuse

Technologie zobrazující celou plochu neexistuje. Už kvůli rozměrům, které by takové zařízení muselo mít.

Automatické nástroje jsou užitečné, ale jedině jako úvodní test. Člověk musí posoudit relevantnost výsledků.

Čtečky spolupracují hlavně s IE a dnes i s Firefoxem. Postupují podle pořadí prvků v kódu, nečtou vizualizovanou podobu stránky.

Navigace před nebo za obsahem? Hlavně označit části nadpisy (později s pomocí landmarků).

Písmo v pixelech? Nic vyhnutím se pevné velikosti nepokazím, ale IE 6 mizí, většina prohlížečů umí zoomovat nebo se používá externí lupa, není to už tak striktní. Rada nad zlato: výchozí velikost udělejte dostatečnou.

Off-topic: orientace v prostoru, přenos z kamery na např. vibrační odezvu. Za 14 dnů v sobotu v Bílém domě prezentace prototypu orientační pomůcky Ven ze tmy.

„Pouze“ nevidomý nemá přes svůj zdravotní problém pochopit a používat web (nebo ho i vytvořit). Brzdí ho jen lineární, sekvenční přístup. Je pravda, že neslyšící (od narození) mívají v pochopení textu, a tedy i použití webu, mnohem větší problém. Takže členit informace, psát pokud možno jednoduchým jazykem bez odborných termínů.

Slajdy z přednášky

• Na úvod paradox: jedna z nejcennější informací v historii byla mapa, dnes dostupná každému (takže ztrácí na ceně).
• Na informacích ale lze vydělávat – tržby / zisk Googlu v roce 2009 byly 23 mld. / 6,5 mld. dolarů.
• Google prodává inzerentům pozornost uživatelů, kterou je dle attention economy čím dál těžší získat.

Mooreův zákon, a jeho zajímavá aplikace: Gmail na apríla 2004 poskytl 100x větší poštovní schránku, než do té doby vládnoucí Yahoo! Neměl prakticky žádné uživatele, zavedl pozvánky, a spočítal si, že úložnou kapacitu, až bude potřeba, mít bude. Chudáci vývojáři Yahoo!, kteří nabídli svým 128 mil. uživatelů neomezenou schránku. (Doplněno grafem z knížky Free od šéfredaktora Wired Chrise Andersona, @chr1sa.)

Economy of free

Chris Anderson, 2008: Free! Why $0.00 Is the Future of Business

Je čím dál více digitálních produktů/služeb, poskytovaných s minimálními náklady, za které ani není efektivní si účtovat. Je obrovský rozdíl mezi za korunu a zadarmo (je to rozdíl mezi koupit si a vzít si).

Další příklady nejen z knihy Free

• Konference TED existuje od 1999, vstup na ni je drahý a na pozvání. Od roku 2006, kdy vstupenka stála $4400, jsou volně dostupná videa (velmi kvalitní). Počet zájemců/účastníků se během dalších 2 let zdvojnásobil, vstupenka zdražila na $6000. To je výměna pozornosti za zisk.
• Totéž lze udělat s hudbou. Prince v roce 2007 prodal levně práva na svou desku, která byl přibalena k Planet Earth. Pak o dost víc vydělal na vyprodané londýnské 02 aréně.
• Jak uběhnout maraton za 100 dní? vydal Miloš Čermák elektronicky zdarma, prodej papírové knihy to prý neohrozilo. Tímto mu děláme reklamu a zdravíme. :-)
• Klavíristka Valentina Lisitsa na Youtube dává zdarma mnoho skladeb ve výborné kvalitě.
• Dalším zdejším příkladem je Ostravak.

Odborné informace a know-how

Marek prodává své znalosti, které je přitom téměř vždy ochoten dát zadarmo (publikuje, konferencuje). Bere to totiž jako jednu z cest, kterou získat kýženou pozornost. (Dělá to podobně i spousta jiných lidí a firem.)

Utajované know-how je cenné pro držitele. Ale pro veřejně dostupné informace je doporučení (odposlechnuté od Dušana Janovského):

1. zveřejněte know-how dříve, než zastará
2. zverejněte know-how dříve, než konkurence

Link economy

Pagerank, vzniklý na principu citačního indexu, odpovídá ravděpodobnosti, s jakou přijde návštěvník náhodně na stránku.

Termín link economy vznikl zřejmě proto, že díky faktické síle odkazů vznikl trh s nimi (výměna, koupě). Nejlepší je ale platit informacemi nebo jiným, např. zábavným, obsahem. Výměna není ideální, dovedla nás ke krizi.

Začarovaný kruh na závěr?!

Získat pozornost znamená poskytnout zdarma informace. Tím více informací je dostupných a tím více je potřeba získat pozornost.

Ale není to spirála hroutícího se světa (ekonomiky). Důsledek je, že kvalita informací zdarma musí růst. To je neradostné pro tvůrce, dobré pro konzumenty.

Poznámka: kvalita je blbé slovo. Např. slovo poutavost by se taky hodilo. Jiný typ obsahu, čtenářů, …

Zajímavé údaje

• Mobilní připojení překoná desktopové do 5 let. A bude desetkrát rozšířenější.
• Více než polovina dodávek GPS čipů jde do mobilů a PDA.
• Android se už v USA dotáhl na iPhone (dohromady 86 %).
• Japonsko ukazuje nástup mobilního internetu – 3/4 shlédnutých stránek je z mobilů.
• Za mobilní obsah jsou lidé ochotní platit (malé částky, personalizovaný obsah, je prý obtížnější loupit).

Cosmoboy: Jak se chovat v cizích krajích?

Hledejte ve svém oblíbeném supermarketu.

Hned první post So I have a blog stojí za to. Dočtete se v něm, že první browser stránky nejen ukazoval, ale sloužil také k jejich editaci. Kolik let trvalo, než vzniklo wiki a přitom to tak „tatíček“ myslel hned: Now in 2005, we have blogs and wikis, and the fact that they are so popular makes me feel I wasn’t crazy to think people needed a creative space.

Blog bude především o vývoji sémantického webu, čemuž se Tim věnuje v dalších příspěvcích. Hned z kraje vyzívá publikum: Give yourself a URI a propaguje Friend of a Friend (FOAF) project. Tak jsem poslechl.

A zajímavost na konec – v komentářích jsem postřehl, že někdo byl založením blogu tak unešen, že koupil doménu timblsblog.com, která na něj teď odkazuje.

via Tim Berners-Lee on the Social Web

Střídmý interface není třeba představovat, jednoduchost hledání a přehlednost výsledků je Googlu vlastní. (Je tu i rozhraní ala Blogger.) První pětice odkazů vede na relevantní (těžko odhadnout jak je to určeno) blogy, další jsou už na jednotlivé příspěvky. Mrkněte i na Advanced Blog Search (např. hledání podle autora).

Řazení výsledků podle relevance jde změnit na řazení podle času. Zatím nejsou (a nevím, jestli někdy budou), odkazy na cache. Líbí se mi, že můžu sledovat výsledky ve formě RSS. Kam se hrabe Google Alerts? To ale dokáže i konkurence.

Jak to pracuje?

Google Blog Search indexuje RSS blogů, které získává ze služeb podobných Weblogs.com (znáte Ping-O-Matic?). Neindexuje tedy celý příspěvek, protože v RSS je většinou jen perex. Vyhledávač zná články publikované od června 2005, ale údajně pracuje na způsobu, jak doplnit i ty starší.

Myslím, že služba doroste do stavu, kdy z ní Google udělá záložku na titulce (vedle současného hledání na webu, v obrázcích nebo skupinách). Do té doby bude muset hlavně rozšířit hledání i podle tagů a indexovat celý příspěvek (dobrou rychlost má už teď).

Technorati: google blog search

Při dlouhodobé práci s počítačem hrozí riziko syndromu z opakovaného přetížení (angl. nejčastěji RSI). Je to souhrnné označení pro zdravotní obtíže, které mohou vzniknout i při jiných monotonních činnostech.

Setkání s následujícími příznaky hrozí každému, jehož práce vyžaduje dlouhodobě opakované stejné pohyby (nejhorší jsou ty jemné a přesné).

• bolestivost krční páteře, bolesti hlavy, problémy se zrakem
• bolesti svalů na rukou, snížená citlivost, mravenčení, brnění, svrbění či píchání
• změna barvy postižené oblasti, potivost

To jsou příznaky, které mohou nejen varovat před, ale také být důsledkem onemocnění. Proto je důležitá prevence – na prvním místě omezení doby soustavně strávené rizikovou činností, na druhém cvičení. Jak dlouhé mají být přestávky? Doporučení je 15 minut každé dvě hodiny, během kterých je dobré minimálně projít se (ale ne na cigaretu).

Jak pomůže Workrave?

Program, který je zdarma a přeložený do češtiny, běží na pozadí systému (ikonka v system tray) a dle nastavení odstupů a délek přestávek nutí uživatele pravidelně odpočívat. Kromě mikropauz a přestávek umí tenhle workoholický dozor hlídat i celkový denní limit.

Konfigurovat lze také spojení programů po síti, pokud pracujete na více počítačích. Workrave udržuje pro každý den statistiku (např. počet metrů ujetých myší). Při delší přestávce nabídne zdravotní cviky na protažení svalů a procvičení očí.

Ale i pokud hlídací program nechcete, nezapomeňte, že máte pravidelně odpočívat! :-)

Rozumy o RSI jsem čerpal hlavně ze seriálu článků Zdravotní opatření při práci na počítači od Ireny Daňkové, které vyšly ve Zpravodaji ÚVT MU.