Jak geekové používají počítače?

Několik citací o používání počítačů od odborníků vytažené z the setup (bunch of nerdy interviews).

Nemělo by se to s tou technikou přehánět…

Once or twice or maybe three times a day I connect and transfer mail in and out.Richard Stallman

I did most of the important work in my career to date using crappy old equipment.Jeffrey Zeldman

I carry a paper notebook and pen with me everywhere.John Gruber

There’s other stuff that got installed by default, but I’m not attached to it, I rarely use it, and I don’t remember what it’s called.Mark Pilgrim, je nejdelší, ale stojí za přečtení!

…a pokud přehánět, tak z dobrého důvodu

My dream setup would likely be similar to what I have now, but completely wireless. … But reconnecting/syncing is so last century, isn’t it?Dan Cederholm

I find it much more fluid to “switch” between windows just by moving my eyes, rather than juggling them with the keyboard and mouse.Joe Hewitt o svých dvou 30palcových displejích

I also play some computer games, but that’s one the side, except for the fact that new user interface ideas are sometimes to be found in games.Jakob Nielsen o své zálibě ve hraní her (spíše na PC než Wii)

Doufám, že citacemi, které jsem si ani nedovolil překládat, nezasahuju do díla. Rozhovory jsou zveřejněny pod BY-ND licencí.

Radek Pavlíček: trendy v přístupnosti

Poznámky z přednášky Radka Pavlíčka, @radlicek, blogujícího na Poslepu, která byla v Semináři webdesignu na FI MU.

Moderní pohled je, že vyhovět opravdu všem je prakticky nemožné, z toho plyne aktuální definice přístupnosti:

Za přístupný web lze dnes považovat takový web, který bude návštěvník s těžkým zdravotním postižením schopen i přes svůj zdravotní handicap, za pomoci prostředků, které má k dispozici, a způsobem, který mu vyhovuje, efektivně používat a dosáhnout svého cíle.

Uživatel by měl stát ve středu zájmu, pravidla se mu přizpůsobovat. Přístupnost už není černo-bílá, není jednoznačné, že něco 100% vyhovuje nebo naopak. Nepostupuje se už jen podle kontrolního checklistu, přístupnost se testuje s handicapovanými uživateli.

WCAG 2.0

Přečtěte si český překlad WCAG 2.0. Doporučení nejsou platná jen pro webové stránky.

Mýty o přístupnosti

  • Nevidomí nepoužívají internet — naopak, je to pro ně jedinečný nástroj (stejně jako pro zdravé) | Zdeněk Rybák: Jak mi internet získal respekt
  • Přístupnost je jen pro handicapované — naopak, přesahuje rámec zdrav. postižení, přesahuje do použitelnosti, pomáhá každému | např. na dotykovém displeji je svázání popisku a formulářového prvku velká pomoc, nemusím trefovat malý checkbox
  • Stránka přístupná buď je nebo není — kéž by to bylo tak jasné, na řadu otázek není snadné odpovědět | příklad s popiskem grafu, kdy stačí dát vedle tabulku zdrojových dat, nemusí se převyprávět (pracně, do alternativního popisu)
  • Přístupnost je exaktní věda — preference uživatelů a vývoj technologií jsou proměnné, které brání jen formálnímu pohledu (auditu), je nutné kombinovat ho s reálným uživatelským testováním
  • JavaScript je špatný — nemusí být, reálně handicapovaní pracují se zapnutým JS a CSS (!) | Martin Hassman, 11/2008: Tak nám zpřístupnili JavaScript
  • Textová verze vše vyřeší — není to pravda, je to jen bonus, po kterém handicapovaní nepátrají, často tam totiž bývá jen část obsahu, což je odrazuje.
  • Nevalidní kód = nepřístupný web — už dlouho ne, asistivní technologie se se špatným kódem dokáží vyrovnat
  • Soulad s některou metodikou je dostačující — ne, jsou to jen vodítka a pomocníci, ne soudci

Zpřístupnění dynamických aplikací

Viz seriál na Zdrojáku Přístupnost dynamických webových aplikací. Hlavní problémy, které se snaží řešit WAI-ARIA:

  • nahrazení jen části stránky je “neviditelné”
  • ovladatelnost z klávesnice
  • rozdělení rozhraní aplikace na části (std. řešeno skrytými nadpisy, kde je nebezpečí vynechání některého a tedy pomíchání obsahu)

Z diskuse

Technologie zobrazující celou plochu neexistuje. Už kvůli rozměrům, které by takové zařízení muselo mít.

Automatické nástroje jsou užitečné, ale jedině jako úvodní test. Člověk musí posoudit relevantnost výsledků.

Čtečky spolupracují hlavně s IE a dnes i s Firefoxem. Postupují podle pořadí prvků v kódu, nečtou vizualizovanou podobu stránky.

Navigace před nebo za obsahem? Hlavně označit části nadpisy (později s pomocí landmarků).

Písmo v pixelech? Nic vyhnutím se pevné velikosti nepokazím, ale IE 6 mizí, většina prohlížečů umí zoomovat nebo se používá externí lupa, není to už tak striktní. Rada nad zlato: výchozí velikost udělejte dostatečnou.

Off-topic: orientace v prostoru, přenos z kamery na např. vibrační odezvu. Za 14 dnů v sobotu v Bílém domě prezentace prototypu orientační pomůcky Ven ze tmy.

“Pouze” nevidomý nemá přes svůj zdravotní problém pochopit a používat web (nebo ho i vytvořit). Brzdí ho jen lineární, sekvenční přístup. Je pravda, že neslyšící (od narození) mívají v pochopení textu, a tedy i použití webu, mnohem větší problém. Takže členit informace, psát pokud možno jednoduchým jazykem bez odborných termínů.

Slajdy z přednášky

Marek Prokop: bezcennost informací v inf. věku

Poznámky z přednášky Marka Prokopa v rámci bloku expertů na FF MU.

  • Na úvod paradox: jedna z nejcennější informací v historii byla mapa, dnes dostupná každému (takže ztrácí na ceně).
  • Na informacích ale lze vydělávat – tržby / zisk Googlu v roce 2009 byly 23 mld. / 6,5 mld. dolarů.
  • Google prodává inzerentům pozornost uživatelů, kterou je dle attention economy čím dál těžší získat.

Mooreův zákon, a jeho zajímavá aplikace: Gmail na apríla 2004 poskytl 100x větší poštovní schránku, než do té doby vládnoucí Yahoo! Neměl prakticky žádné uživatele, zavedl pozvánky, a spočítal si, že úložnou kapacitu, až bude potřeba, mít bude. Chudáci vývojáři Yahoo!, kteří nabídli svým 128 mil. uživatelů neomezenou schránku. (Doplněno grafem z knížky Free od šéfredaktora Wired Chrise Andersona, @chr1sa.)

Economy of free

Chris Anderson, 2008: Free! Why $0.00 Is the Future of Business

Je čím dál více digitálních produktů/služeb, poskytovaných s minimálními náklady, za které ani není efektivní si účtovat. Je obrovský rozdíl mezi za korunu a zadarmo (je to rozdíl mezi koupit si a vzít si).

Další příklady nejen z knihy Free

  • Konference TED existuje od 1999, vstup na ni je drahý a na pozvání. Od roku 2006, kdy vstupenka stála $4400, jsou volně dostupná videa (velmi kvalitní). Počet zájemců/účastníků se během dalších 2 let zdvojnásobil, vstupenka zdražila na $6000. To je výměna pozornosti za zisk.
  • Totéž lze udělat s hudbou. Prince v roce 2007 prodal levně práva na svou desku, která byl přibalena k Planet Earth. Pak o dost víc vydělal na vyprodané londýnské 02 aréně.
  • Jak uběhnout maraton za 100 dní? vydal Miloš Čermák elektronicky zdarma, prodej papírové knihy to prý neohrozilo. Tímto mu děláme reklamu a zdravíme. :-)
  • Klavíristka Valentina Lisitsa na Youtube dává zdarma mnoho skladeb ve výborné kvalitě.
  • Dalším zdejším příkladem je Ostravak.

Odborné informace a know-how

Marek prodává své znalosti, které je přitom téměř vždy ochoten dát zadarmo (publikuje, konferencuje). Bere to totiž jako jednu z cest, kterou získat kýženou pozornost. (Dělá to podobně i spousta jiných lidí a firem.)

Utajované know-how je cenné pro držitele. Ale pro veřejně dostupné informace je doporučení (odposlechnuté od Dušana Janovského):

  1. zveřejněte know-how dříve, než zastará
  2. zverejněte know-how dříve, než konkurence

Link economy

Pagerank, vzniklý na principu citačního indexu, odpovídá ravděpodobnosti, s jakou přijde návštěvník náhodně na stránku.

Termín link economy vznikl zřejmě proto, že díky faktické síle odkazů vznikl trh s nimi (výměna, koupě). Nejlepší je ale platit informacemi nebo jiným, např. zábavným, obsahem. Výměna není ideální, dovedla nás ke krizi.

Začarovaný kruh na závěr?!

Získat pozornost znamená poskytnout zdarma informace. Tím více informací je dostupných a tím více je potřeba získat pozornost.

Ale není to spirála hroutícího se světa (ekonomiky). Důsledek je, že kvalita informací zdarma musí růst. To je neradostné pro tvůrce, dobré pro konzumenty.

Poznámka: kvalita je blbé slovo. Např. slovo poutavost by se taky hodilo. Jiný typ obsahu, čtenářů, …

Jak prodělávat na Internetu

Petr Staníček aka pixy asi nespí, jinak to snad všechno zvládnout ani nejde. V online knize 123 kroků ke špatnému webu: Jak prodělávat na Internetu, kterou možná nikdy nedokončí, začal s popisem obvyklých znaků špatného webdesignu. Jeden za všechny:

Především se snažte, aby nebyl účel vašeho webu patrný hned na první pohled. Z úvodní strany odstraňte všechny zmínky o zaměření vaší firmy, jejím sortimentu a jakékoli kontakty.