Radek Pavlíček: trendy v přístupnosti

Poznámky z přednášky Radka Pavlíčka, @radlicek, blogujícího na Poslepu, která byla v Semináři webdesignu na FI MU.

Moderní pohled je, že vyhovět opravdu všem je prakticky nemožné, z toho plyne aktuální definice přístupnosti:

Za přístupný web lze dnes považovat takový web, který bude návštěvník s těžkým zdravotním postižením schopen i přes svůj zdravotní handicap, za pomoci prostředků, které má k dispozici, a způsobem, který mu vyhovuje, efektivně používat a dosáhnout svého cíle.

Uživatel by měl stát ve středu zájmu, pravidla se mu přizpůsobovat. Přístupnost už není černo-bílá, není jednoznačné, že něco 100% vyhovuje nebo naopak. Nepostupuje se už jen podle kontrolního checklistu, přístupnost se testuje s handicapovanými uživateli.

WCAG 2.0

Přečtěte si český překlad WCAG 2.0. Doporučení nejsou platná jen pro webové stránky.

Mýty o přístupnosti

  • Nevidomí nepoužívají internet — naopak, je to pro ně jedinečný nástroj (stejně jako pro zdravé) | Zdeněk Rybák: Jak mi internet získal respekt
  • Přístupnost je jen pro handicapované — naopak, přesahuje rámec zdrav. postižení, přesahuje do použitelnosti, pomáhá každému | např. na dotykovém displeji je svázání popisku a formulářového prvku velká pomoc, nemusím trefovat malý checkbox
  • Stránka přístupná buď je nebo není — kéž by to bylo tak jasné, na řadu otázek není snadné odpovědět | příklad s popiskem grafu, kdy stačí dát vedle tabulku zdrojových dat, nemusí se převyprávět (pracně, do alternativního popisu)
  • Přístupnost je exaktní věda — preference uživatelů a vývoj technologií jsou proměnné, které brání jen formálnímu pohledu (auditu), je nutné kombinovat ho s reálným uživatelským testováním
  • JavaScript je špatný — nemusí být, reálně handicapovaní pracují se zapnutým JS a CSS (!) | Martin Hassman, 11/2008: Tak nám zpřístupnili JavaScript
  • Textová verze vše vyřeší — není to pravda, je to jen bonus, po kterém handicapovaní nepátrají, často tam totiž bývá jen část obsahu, což je odrazuje.
  • Nevalidní kód = nepřístupný web — už dlouho ne, asistivní technologie se se špatným kódem dokáží vyrovnat
  • Soulad s některou metodikou je dostačující — ne, jsou to jen vodítka a pomocníci, ne soudci

Zpřístupnění dynamických aplikací

Viz seriál na Zdrojáku Přístupnost dynamických webových aplikací. Hlavní problémy, které se snaží řešit WAI-ARIA:

  • nahrazení jen části stránky je “neviditelné”
  • ovladatelnost z klávesnice
  • rozdělení rozhraní aplikace na části (std. řešeno skrytými nadpisy, kde je nebezpečí vynechání některého a tedy pomíchání obsahu)

Z diskuse

Technologie zobrazující celou plochu neexistuje. Už kvůli rozměrům, které by takové zařízení muselo mít.

Automatické nástroje jsou užitečné, ale jedině jako úvodní test. Člověk musí posoudit relevantnost výsledků.

Čtečky spolupracují hlavně s IE a dnes i s Firefoxem. Postupují podle pořadí prvků v kódu, nečtou vizualizovanou podobu stránky.

Navigace před nebo za obsahem? Hlavně označit části nadpisy (později s pomocí landmarků).

Písmo v pixelech? Nic vyhnutím se pevné velikosti nepokazím, ale IE 6 mizí, většina prohlížečů umí zoomovat nebo se používá externí lupa, není to už tak striktní. Rada nad zlato: výchozí velikost udělejte dostatečnou.

Off-topic: orientace v prostoru, přenos z kamery na např. vibrační odezvu. Za 14 dnů v sobotu v Bílém domě prezentace prototypu orientační pomůcky Ven ze tmy.

“Pouze” nevidomý nemá přes svůj zdravotní problém pochopit a používat web (nebo ho i vytvořit). Brzdí ho jen lineární, sekvenční přístup. Je pravda, že neslyšící (od narození) mívají v pochopení textu, a tedy i použití webu, mnohem větší problém. Takže členit informace, psát pokud možno jednoduchým jazykem bez odborných termínů.

Slajdy z přednášky