Marek Prokop: bezcennost informací v inf. věku

Poznámky z přednášky Marka Prokopa v rámci bloku expertů na FF MU.

  • Na úvod paradox: jedna z nejcennější informací v historii byla mapa, dnes dostupná každému (takže ztrácí na ceně).
  • Na informacích ale lze vydělávat – tržby / zisk Googlu v roce 2009 byly 23 mld. / 6,5 mld. dolarů.
  • Google prodává inzerentům pozornost uživatelů, kterou je dle attention economy čím dál těžší získat.

Mooreův zákon, a jeho zajímavá aplikace: Gmail na apríla 2004 poskytl 100x větší poštovní schránku, než do té doby vládnoucí Yahoo! Neměl prakticky žádné uživatele, zavedl pozvánky, a spočítal si, že úložnou kapacitu, až bude potřeba, mít bude. Chudáci vývojáři Yahoo!, kteří nabídli svým 128 mil. uživatelů neomezenou schránku. (Doplněno grafem z knížky Free od šéfredaktora Wired Chrise Andersona, @chr1sa.)

Economy of free

Chris Anderson, 2008: Free! Why $0.00 Is the Future of Business

Je čím dál více digitálních produktů/služeb, poskytovaných s minimálními náklady, za které ani není efektivní si účtovat. Je obrovský rozdíl mezi za korunu a zadarmo (je to rozdíl mezi koupit si a vzít si).

Další příklady nejen z knihy Free

  • Konference TED existuje od 1999, vstup na ni je drahý a na pozvání. Od roku 2006, kdy vstupenka stála $4400, jsou volně dostupná videa (velmi kvalitní). Počet zájemců/účastníků se během dalších 2 let zdvojnásobil, vstupenka zdražila na $6000. To je výměna pozornosti za zisk.
  • Totéž lze udělat s hudbou. Prince v roce 2007 prodal levně práva na svou desku, která byl přibalena k Planet Earth. Pak o dost víc vydělal na vyprodané londýnské 02 aréně.
  • Jak uběhnout maraton za 100 dní? vydal Miloš Čermák elektronicky zdarma, prodej papírové knihy to prý neohrozilo. Tímto mu děláme reklamu a zdravíme. :-)
  • Klavíristka Valentina Lisitsa na Youtube dává zdarma mnoho skladeb ve výborné kvalitě.
  • Dalším zdejším příkladem je Ostravak.

Odborné informace a know-how

Marek prodává své znalosti, které je přitom téměř vždy ochoten dát zadarmo (publikuje, konferencuje). Bere to totiž jako jednu z cest, kterou získat kýženou pozornost. (Dělá to podobně i spousta jiných lidí a firem.)

Utajované know-how je cenné pro držitele. Ale pro veřejně dostupné informace je doporučení (odposlechnuté od Dušana Janovského):

  1. zveřejněte know-how dříve, než zastará
  2. zverejněte know-how dříve, než konkurence

Link economy

Pagerank, vzniklý na principu citačního indexu, odpovídá ravděpodobnosti, s jakou přijde návštěvník náhodně na stránku.

Termín link economy vznikl zřejmě proto, že díky faktické síle odkazů vznikl trh s nimi (výměna, koupě). Nejlepší je ale platit informacemi nebo jiným, např. zábavným, obsahem. Výměna není ideální, dovedla nás ke krizi.

Začarovaný kruh na závěr?!

Získat pozornost znamená poskytnout zdarma informace. Tím více informací je dostupných a tím více je potřeba získat pozornost.

Ale není to spirála hroutícího se světa (ekonomiky). Důsledek je, že kvalita informací zdarma musí růst. To je neradostné pro tvůrce, dobré pro konzumenty.

Poznámka: kvalita je blbé slovo. Např. slovo poutavost by se taky hodilo. Jiný typ obsahu, čtenářů, …

One Reply to “Marek Prokop: bezcennost informací v inf. věku”

Comments are closed.